Štítek: recept

Třešňová odysea

Přišel červen, nastalo léto a uzrály nám třešně. Nechal jsem se tedy Kačenkou vyzbrojit košíčkem od jahod a vydal se na pouť, která začala u třešňové aleje blízko Hradce nad Moravicí a skončila v mém ostravském kutlochu u skleniček s hotovou třešňovou marmeládou.
Marmeládu jsem dělal poprvé a proto jsem rezignoval na výrobu autentické marmelády, spontánně tuhnoucí silou přírodního pektinu, ale pořídil jsem si kouzelný pytlíček s práškem. Omluvou mi je fakt, že třešně velkým množstvím přírodního pektinu neoplývají. Na druhou stranu jsem marmeládu lehounce přiostřil trochou domácích chilli papriček. Nu, povedlo se napoprvé, bez stresu, bez nadávání. Postup půjde určitě použít na libovolné marmelády-vhodné ovoce.
Třešeň

Třešeň

  • 3/4kg vypeckovaných třešní (peckoval jsem u 2 dílů Simpsonů)
  • 400g krupicového cukru
  • šťáva ze 2 citronů
  • 2 chilli papričky – já použil Boliwian rainbow z vlastní sklizně
  • 3/4 pytlíčku Gelfixu Extra od Dr. Oetkera
  • nakonec jsem ještě přihodil malou lžičku kyseliny citrónové
"Plné" košíčky

"Plné" košíčky

Příprava je rychlá a přímočará. Vypeckujte třešně a vhoďte je do kastůlku, podlejte asi 1dcl vody a vařte dokud třešně úplně nezměknou. Zabere vám to asi 20 minut. Pak přilijte šťávu z citrónů a na jemno nakrájené papričky. Pak jsem třešně potýral torturou v podobě ponorného mixéru. Nerozmixoval jsem je na hladkou homogenní hmotu, ale nechal jsem nějaké drobné kousky ovoce. Dále jsem podle návodu na pytlíčku s Gelfixem smíchal jeho obsah s 2 lžícemi cukru a přidal jsem směs do třešní a minutu povařil. Pak jsem přisypal zbývající cukr. Marmeládu jsem vařil ještě dalších 10 minut s občasným poctivým promícháním.

Pak jsem vyzkoušel profláknutý trik s namraženým talířkem na který jsem kápnul lžičku marmelády a sledoval jsem, jestli na talířku hmota ztuhne. Puf!!! Poprvé neztuhla, babské rady radily přidat kyselost a já už neměl žádný citrón. Než jsem propadl poctivému hysteráku, našel jsem v kuchyni pytlíček s kyselinou citrónovou a jedna její lžička přidaná do marmelády a krátce povařená zafungovala.

Třešně v kotli

Třešně v kotli

Ihned po uvaření marmelády je potřeba přemístit obsah kastrůlku do pečlivě vyčištěných skleniček, pořádně uzavřít víčkem a otočit dnem vzhůru. Čím rychleji a čistotněji to provedete, tím máte větší šanci, že se skleničky dobře uzavřou a jejich víčka budou pevně držet. Rozhodně nepodceňujte pořádné vydrbáni skleniček a víček v horké vodě a saponátu. Opatrní buďte při nalévání marmelády do skleniček. Je důležité zachovat čisté hrdlo. Pokud vám marmeláda ukápne na okraj sklenice, tak ji po naplnění setřete čistou utěrkou.

A máme hotovo. Po vychladnutí sklenice přemístěte do lednice. Zkuste zlehka, jestli na lahvičkách drží víčka. Pokud se některé nechytlo, budete muset obsah skleničky spotřebovat co nejdříve.

Hotová marmeláda

Hotová marmeláda

Bazalkový sorbet

Letošní léto začalo skutečně démonicky teple. Dokonce jsem dobrovolně trávil v chládku pracovní kanceláře více času, než bylo nutné. Ulepený a utahaný jsem doma marně hledal chladnějšího místa. Pekelné počasí ale evidentně prospívalo různé flóře v květináčích za oknem. Především bazalka se pěkně rozrostla. Chvíli jsem přemýšlel jak s ní naložit a po asi 5 vteřinách usilovného namáhání mozku jsem upaloval ke googlu a hledal jakékoliv spojení mezi bazalkou a ledem. A skončil jsem u nápadu, vyzkoušet si konečně výrobu domácího sorbetu. Na všemožných sympatických i bydlenkovsky nesympatických stránkách návštěvníky autoři přesvědčují, že sorbet (a zmrzka) jde vyrobit jen v mrazáku, bez jakéhokoliv speciálního náčiní. Tak proč by to nemohl zvládnout Davídek?

Hrudky sorbetu

Hrudky sorbetu

Bazalkový sorbet

  • 150ml šťávy z citrónů
  • pořádná hrst bazalkových listů
  • 180g cukru
  • 2 lžíce medu
  • 100ml bílého vína
  • pár kapek brandy
Cukr, med, bazalka a citrony

Cukr, med, bazalka a citrony

Všechny ingredience stačí prohnat tyčovým mixérem a udělat z nich pěknou zelenou brčálovou tůňku, nalít do vhodné nádoby a strčit do lednice. Rákosníček by nad barvou zaplesal, my si nastavíme budík a co hodinu směs promícháme. Tak zamezíme vzniku větších krystalů a usazování cukru na dně. Pokud na brčálník v lednici nezapomenete a budete poctivě promíchávat, tak vám za pár hodin směs pěkně rovnoměrně ztuhne a vy se můžete pyšně pochlubit na sociálních sítích kamarádům luxusním bazalkovým sorbetem. Thats all….snadné že?

Rybník Brčálník

Rybník Brčálník

 

Téměř dokonalé hranolky podle Blumenthala

V posledních několika týdnech je mojí nejoblíbenější kratochvíli pročítáni bible všech gastromodernistů Modernist cuisine a projížděním videí, kde v hlavní roli vystupuje Heston Blumenthal.

Modernist cuisine

Modernist cuisine

Samotná kniha je do dokonalosti dotažené šesti svazkové dílo, rozebírající vědeckým přístupem veškerý komplex znalostí, postupů a surovin, na které můžete narazit v kuchyni. Ovšem v moderní kuchyni, molekulární, zbavené pověr a doplněné o sousvidovací mašinu, vakuovačku a arzenál preparátů, které se obyčejně vyskytují v laboratoři pokročilého chemika. Obzvláště vakuum a pomalé, dlouhé a na teplotu přesné vaření si autoři velmi oblíbili. Na první pohled se může zdát, že je tahle kniha jen pro magory a kuchaře z restaurací, kam se chodíte předvádět s novou milenkou. Samozřejmě si můžete zkusit doma vyrábět (hodí se sem slovo vařit?) v papučích a vytahaném triku tatarák z lososa pomocí tekutého dusíku a kladívka a servírovat jej s nějakou efektní pěnou vyztuženou pomocí lecithinu . Vaši hosté vás jistě rádi doprovodí na popáleninové oddělení a nadlábnou se v nemocničním bufetu.  Ovšem při pečlivém čtení hromady poznámek a tabulek najdete spoustu postupů, které můžete vyzkoušet i doma.  Beze strachu a vybavení za desítky tisíc dolarů. A nejedná se o nějaké samoúčelné parády na efekt, ale postupy pomocí nich dostanete ze zpracovávané suroviny maximum. Kniha je plná doporučení pro poměry surovin, které využijete při přípravě vývarů nebo marinád – vývar nebudeme mít moc sladký a marinované maso slané a vysušené.  Za tuhle 2500 stránkovou legrandu do police vedle Babici a Zdeňka zaplatíte cca £350 nebo $450. No nekupte to! Já nekoupil, ale to je jiný příběh 🙂

Heston Blumenthal, plešatý čárufuk, vlastnící restauraci Fat duck a vystupující v několika pořadech o vaření, se stal jedním ze hlavních zdrojů této “kuchařky”. Nejeden recept v knize nese v záhlaví jeho jméno. Pokud se budete chtít s Blumenthalem seznámit více prostřednictvím Internetu, tak vám doporučuji sérii How to cook like Heston, kde v (zatím) šesti dílech ukazuje, jak vařit doma z běžných surovin jeho metodami. Jednotlivé epizody mají téma: hovězí, vejce, čokoláda, kuře, sýr, brambory. Super je, že se v téhle sérii obejde bez chemie, vakuovačky a kouře z dusíku.

Dokonalé hranolky

Postup na hranolky podle Blumenthala není složitý, ale vyčleňte si na ně téměř celé odpoledne. Ano, doba přípravy je důvod, proč jsem do názvu článku vložil slovíčko téměř.

Hranolky

Hranolky

Vyberte si co největší brambory, měly být spíše škrobové než lojovité. Tedy vybírejte varný typ B a C. Škrob v tomto receptu hraje důležitou roli a zajistí ve výsledku dokonalou křupající kůrku. Z oloupaných brambor nakrájejte větší hranolky. Ty pořádně propláchněte a nechte klidně několik desítek minut vyráchat ve vodě. Teď přijde na řadu první tepelná úprava.

Hranolky vaříme

Hranolky vařte ve slané vodě tak dlouho, až se začnou na povrchu drolit a pomalu rozpadat. Trvá to přibližně 20-30 minut. Je důležité mít hranolky opravdu velké, jinak z nich v tomto kroku uvaříte kaši. Po uvaření hranolky velmi, velmi opatrně vyjměte a nechte vystydnout a vysušit. Já si k tomuto kroku vytvořil na pečícím plechu mřížku ze špejlí a na ně hranolky pokládal. Je dobré ješte hranolky potrápit párátkem a udělat do nich pár vpichů, aby z nichj mohla rychleji odcházet pára. Stejně jako propichujeme uvařené knedlíky. Po vystydnutí strčte brambory na hodinu do lednice.

Uvařené brambory

Uvařené brambory

Hranolky smažíme poprvé

Přihází druhá tepelná úprava. Rozpalte olej na 140°C a osmažte hranolky do světle zlatavé barvy. Důležité je smažit hranolky po pár kusech a nesnažit se je udělat všechny najednou. Teda pokud nemáte fritézu z vojenského skladu. Hranolky musí mít v oleji prostor kolem sebe. Po vytažení a osušení od oleje se můžete kochat začínající kůrčičkou. Nechte hranolky vychladnout a strčte je opět na hodinu do lednice.

Hranolky smažíme podruhé

Přichází finále a poslední tepelná úprava. Opět rozpalte olej, tentokrát na 180°C a hranolky v něm dosmažte do zlaté barvy. Tahle fáze je velmi rychlá, hranolky budete mít osmažené během 2 minut. Tradáááá, osušte od oleje a podávejte na stůl. Kouzlo těchto hranolků je v křupavém obalu a měkkém středu. Kontrast boduje.

Detail hranolku

Detail hranolku

Gravlax


Gravlax a omáčka z hořčice

Gravlax a omáčka z hořčice

Dnešním zápiskem se podíváme na sever a ochutnáme typickou Skandinávskou dobrotu. Gravlax znamená doslova pohřbený losos. Název vystihuje, jak se s rybkou dříve nakládalo. Maso se nakonzervovalo solí a šouplo se na nějaký čas pod zem. Nám místo hrobečku v parku dobře poslouží nějaká nádoba, potravinářská fólie a lednice.

Kopr

Kopr

  • 0,5 kg filet z lososa
  • 3 lžíce soli
  • 3 lžíce cukru krystal
  • panáka vodky
  • velká hrst nasekaného kopru
Příprava je děsně snadná. Stačí filet rokrojit na dvě poloviny,  smíchat sůl s cukrem a tuto směs pěkně oplácat po filetech. Potom si jeden filet položit kůží na potravinářskou folii a nahoru nasypat hrst kopru a zakápnout vodkou.  Celé to přiklopit druhým filetem kůží nahoru.  Oba filety přitlačit k sobě a omotat několikrát pořádně fólií. Baliček vložit do vhodné nádoby, z vrchu zatížit a schovat na 3 dny do lednice.
Pořádně zabaleno ve folii

Pořádně zabaleno ve folii

Po 3 nebo více dnech filety vybalíme z fólie, očistíme od kopru a opláchneme pod vodou. Gravlax podáváme nakrájený na tenké plátky jako předkrm nebo chuťovku k vínu. Ideální je plátky ryby doplnit dresinkem z hořčice a kopru nebo zakysanou smetanou.

Filety lososa

Filety lososa

http://en.wikipedia.org/wiki/Gravlax

Rillettes de Connerré

Jazykové okénko:  Rillettes de Connerré vyslovujeme “Rijet d konere”

Ve vašem životě jste jistě narazili na situace, které rozdělily vaši životní etapu na dvě části. Před a po. Před prvním milováním, před prvním milováním bez kondomu, před prvním padákem z práce a nebo před prvním ochutnáním rillettes. Pokrm je to tak dokonale lahodný, jednoduchý a blízký našim chutím, že je obtížné se do něj nezamilovat a nejspíš začnete vařit novou várku ihned po spotřebování té předešlé. Je to i dokonalý dárek pro návštěvy. Tedy pokud nejdete zrovna k vegetariánům. Rillettes patří do kategorie tradičních jídel, u kterých dlouhá příprava v tuku slouží k zakonzervování pro následné dlouhé uskladnění. Jiným příkladem je např. konfitování kachničky.

Rillettes de Connerré

Rillettes de Connerré

Dlouhé přípravy se nemusíte bát, protože většinu času můžete prolebedit v křesle a jen občas, když vám dojde víno, skočit dolít sklenici a promíchat obsah hrnce.

  • 1,2 kg vepřového neškvařeného sádla
  • 2 kg různého vepřového masa (asi 1,2 kg plecka a 0,8 kg bůčku)
  • 3 čajové lžičky soli – obecně 15 g soli na 1 kilogram čistého masa
  • 4dcl bílého vína
  • svazeček bylinek – mám na okně rozmarýn a přidal jsem špetku sušeného tymiánu
  • pepř
Rillette na začátku přípravy

Rillette na začátku přípravy

 

Neškvařené sádlo pokrájejte na menší kostky velikosti asi 2×2 cm, vložte je do hrnce, lehce podlejte vodou a na slabém plameni nechte pomalu vařit. Jakmile se v tekutině začalo rozpouštět sádlo, začal jsem přidávat na větší kostky pokrájené maso. Až se mi podařilo dát do hrnce veškerá maso, dolil jsem do hrnce tolik tekutiny v podobě vína a vody, aby bylo sádlo a maso celé potopené, přidal bylinky a několikrát jsem nad hrncem zatočil mlýnkem s pepřem. Dál jsem nechal hrnec svému osudu na nejmenším plameni sporáku. Jednou za půl hodiny stačí obsah promíchat. Po nějakých 6 nebo 7 hodinách se sádlo téměř celé vyškvařilo a maso se po šťouchnutí vidličkou rozpadá na vlákna. Teď stačí děrovanou naběračkou vybrat rozpadající se maso a přendat je do sklenic nebo jiných vhodných nádob, v kterých je budete uchovávat. Rozpadající se maso jsem nakonec přelil vypečeným sádlem, nechal vychladnout a uschoval v lednici. Maso by mělo vydržet jedlé několik týdnů.

Rillettes po hodině vaření

Rillettes po hodině vaření

Jednoduché, že? Francouzi rillettes dělají často i z králíka nebo jiné zvěře. Můžete zkusit přidat různé bylinky a nebo bílé víno zaměnit za červené.

Rillettes 6 hodinách vaření

Rillettes 6 hodinách vaření

Hotovo, zabaleno

Hotovo, zabaleno

Inspiraci jsem čerpal z následujících odkazů a z hromady videí, které se válí po Internetech.

Gnocchi

Dnešní blog a recept začneme opět lingvistickým okénkem a upřesníme si, jak správně vyslovovat jméno tohoto pokrmu. V restauracích tím můžete obsluhu vyvádět z míry, protože název většinou komolí.

Italské slovo Gnocchi vyslovujeme měkce ňoky. Překladač google nám radí zde.

Italové je dělají ve spustě variací a základem bývá mouka, brambory, sýr, vejce. Já se pustil do verze se sýrem ricotta.

Ricotta

  • 250g sýra ricotta
  • 50g hladké mouky
  • vejce
  • hrst parmazánu
  • sůl
  • pepř

Vytlačení vzorku

Veškeré ingredience dejte do mísy a vymíchejte hladké těsto. Není potřeba se s těstem párat moc dlouho. Já se s tím popral za 3 minuty. Potom na pomoučeném vále z těsta vyválejte dva dlouhé hady, které by měli být asi 1cm široké. Nožem hady rozkrájejte na kousky široké 2cm. Do každého ňočku obtiskněte vidličku. Tím v malém buclatém polštářku vytvoříme vzorek, který je hezký a pomáhá nám udržet na něm omáčku. A jsme téměř hotoví. Teď stačí připravené gnocchi dát do vroucí osolené vody, počkat až vyplavou a dostat je ven z vody.
Podávat gnocchi můžeme s různými smetanovými omáčkami, špenátem a nebo vykoupané v ochuzeném másle. Díky ricottě jsou gnocchi nádherně hebké a nadýchané.

Gnocchi s houbovou omáčkou

Plíčky, plíčka, pajšl … na smetaně

Vnitřnosti jsou problematická surovina minimálně ze dvou pohledů. Neshodneme se na tom, zda je to pomnožné slovo. Chceme plíčka nebo plíčky na smetaně? Játra, játro a nebo játru na cibulce? Korektor v systému mi označil játro a játru. Druhý problém způsobuje oblíbenost, která z mé zkušenosti rozděluje populaci na dva kusy. Jedni je milují a druzí je nemohou ani cítit. Tebe, který k nim nemáš žádný vztah, jsem pominul, protože jsi výjimka potvrzující pravidlo.

 

Nákup vepřových plic byla legrace. Plíce jsou levné, takže jsem se (při ceně 35kč za kilogram) neupejpal a koupil jich rovnou kilo a půl. S růžovou hmotou v igelitovém pytlíčku jsem se ještě stavil omrknout novou kavárnu – paní co tam popíjela kafe divně koukala a já se cítil jako kdybych nesl Otýlii Vránskou. Syrové vepřové plíce nevypadají zrovna lákavě, ale práce s nimi nebyla nepříjemná a na omak byly takové “vzdušné” a hebké.  Pořádně jsem je vymáchal ve vodě a nechal je 2 hodiny ve studené vodě odležet. Potom je pořádně vymačkal a znova propláchnul. Ostrým nožem jsem z nich odstranil (h)různé a nepěkné průdušnice a blány. Pak putovaly do hrnce se zeleninou a kořením. Pokud budete blázni jako já a koupíte si jich takovou hromadu, tak si připravte pořádnej hrnec. Plíce se nafouknou a budou mít snahu odletět.

Rada: Plíce nakrájíme na menší části a nedáváme je do hrnce celé.

Plíce vařte doměkka, mně to trvalo asi 2 hodiny. Potom plíce vytáhněte ven, nechte vychladnout a nakrájejte na malé kostečky a očistěte o další části dýchacího traktu. Z vývaru vytáhněte veškeré koření obsah hrnce rozmixujte do hladké omáčky a nebo propasírujte. Rozmixovaná a propasírovaná zelenina omáčku zahustí.  Přilijte smetanu a provařte alespoň 10 minut. Nakonec dochuťte omáčku solí, pepřem a citrónem. That’s all…

Plíčka na smetaně

Plíčka na smetaně

Polévka z dýně

Dýně je skvělá rostlina. Můžete ji sehnat v desítkách odrůd, velikostí, tvarů a barev. Když ji dáte dětem na hraní, vytvoří z ní bubáka. Když si ji vezmete do kuchyně, přidáte pár surovin navrch, dostanete parádní krémovou polévku.

Polévku jsem připravoval z dýně hokaido. Koupil jsem menší asi kilovou kebuli v bio kvalitě za necelých 25 korun. Tento druh dýně není třeba zbavovat slupky. Takže stačí dýni přepůlit, vykuchat semínka lžící a odkrojit stopku a nakrájat na kostky. V hrnci na másle osmažte na jemno nakrájenou cibulku a nechte zesklovatět. Během smažení cibulky do hrnce přihoďte dva stroužky oloupaného a nožem namáčklého česneku. Ten vám cibulku s máslem ovoní. Jakmile cibulka zesklovatí, vytáhněte česnek ven a do hrnce nahrňte pokrájenou dýni a nasekaný zázvor. Chvíli orestujte. Zalijte vodou, přidejte bobkový list, kuličku nového koření, pepř, špetku muškátového oříšku a nechte pod poklicí bublat, dokud dýně nezměkne. Trvá to přibližně 20 – 30 minut.

Teď příjdte nejzábavnější úkol dnešního receptu. Vyberte z hrnce bobkové listí a kuličky nového koření a pepře 🙂 Obsah kastrólu rozmixujte, případně propasírujte a pokud to berete smrtelně vážně, tak rozmixujte i propasírujte. Teď už stačí přilít smetanu a dochutit solí a pepřem, citronovou šťávou a 10 minut nechat provařit. Pokus si nehlídáte faldíky, přidejte po stažení z ohně i pár kostiček dobře vychlazeného másla.

Na talíři při servírování je vhodné přihodit bobek zakysané smetany a pár opražených dýňových semínek. Pokud na tom budete opravdu dobře a v kuchyni najdete i dýňový olej, přidejte pár kapek. Já se musel spokojit se svým řepkovým, bylinkami ovoněným mazadlem.

Risotto alla Davidko

Po dnešní dvacetiminutovce v kuchyni uvažuji, jestli se dá risotto pokazit. Zaimprovizoval jsem malinko v surovinách a výsledek mě mile překvapil. V lednici mi strašil kousek parmazánu a rybího vývaru, ve škatulce se schovávalo pár zrnek rýže arborio. Cibule a máslo se pokaždé někde najde. O základ receptu bychom měli téměř postaráno. Jak nahradit víno? Když nemáme víno, dáme vinný ocet a když nemáme obyčejný vinný ocet, dáme rovnou balsamikový ocet. Ten je taky dobrej a italskej. Do receptu přihodíme dvě malé bio mrkvičky co nám zůstaly z bedýnky a výsledek nakonec ještě zasypem petrželkou. Tou dobrou, hladkolistou ovšem, nejsme barbaři.

Jak jsem posléze zjistil (zde), tak nápad s balsamikovým octem není můj, není vůbec zvrhlý a chuť risotta je výraznější než po víně. Recept vypadá následovně:

  • půl litru rybího vývaru
  • kulatá rýže arborio
  • máslo
  • 3 lžíce balsamikového octa
  • nastrouhaný parmazán
  • na malé kostky nakrájená mrkev
  • sůl
  • pepř
  • zelená petrželka
Cibulku nakrájíme na jemno a krátce osmahneme s mrkví na rozpáleném másle. Cibulka se musí jen lesknout a zprůhlednět. Rozhodně nesmí začít hnědnout. Pak přidáme rýži. Na jednu porci dávám necelé 3 hrsti rýže. Obalíme v cibulce a necháme opět krátce osmahnout. Pak přilejeme ocet a necháme odpařit tekutinu. Následně přiléváme po naběračkách menší množství vývaru a neustále mícháme vařečkou a těšíme se pohledem, jak rýže pomalu zažíná pouštět škrob a stává se risottem. Dneska jsem to míchání trošku flinkal. Pokud spotřebujeme veškerou tekutinu a rýže ještě není uvařená, přilejte v klidu trochu vody. Doporučuji v konečné fázi rýži ochutnávat a zkoušet tuhost. Rozvařené risotto je moc těžké a není to ONO. Naopak nedovařená rýže leze pekelně do zubů. Osolíme a opeříme. Se solí to moc nepřehánějte, protože parmazán je dostatečně slaný. Nakonec vmíchejte uz mimo zdroj tepla do risotta kus másla, nastrouhaného parmazánu a úplně těsně před podáváním na stůl i nasekanou petrželku. Tak dobrou chuť.

 

Za pstruhy do Bělé

Malá vesnička Bělá (web) leží přibližně 20 kilometrů od Ostravy mezi Chuchelnou a Píští. K polským hranicím je to co by kamenem dohodil a z centra Ostravy se sem dostanete autobusem za 45 minut. Zajímavostí, která by vás sem měla nalákat, je pstruží farma umístěná nedaleko vesnice u lesa. Podle informací které jsem vyslechl z povídání jednoho ze zaměstnaných rybářů, je její historie starší více než 100 let. V současnosti je farma pro veřejnost otevřená v letní sezóně o víkendech a o státních svátcích. Můžete si zde pstruhy chytit sami na zapůjčenou udičku a nebo tuto práci svěřit rybářům, kteří vám rybky vyloví pomocí sítě.

Loví celá rodina

Bylo veselé sledovat příchozí rodinky ve svátečním oblečení, které se s pruty v ruce radostně pouštěli do lovu. A téměř dojemně vypadala scéna, kdy asi šestiletá holčička přihlížela nebohému konci právě vyloveného pstruha. Cestou z vesnice k farmě jsme potkali několik místních s úlovkem, který si nesli na sobotní oběd a dost jsem jim blízkost farmy záviděl a romanticky si představoval, jak sem každý víkend také chodím pro čerstvé úlovky. Bohužel, pokud se něco v distribuci ryb nezmění, budu odkázán na pravidelnou dávku sardinek v oleji a sem tam za nekřesťanské peníze zakoupenou chlazenou rybku v nějakém supermarketu.

Areál s cyklisty

Zde na farmě si pstruha můžete koupit za 130 korun za kilogram živé váhy. My si koupili dva pstruhy a celková cena byla 95 korun. V Albertu jsem za podobně velkého v akci dal 80 korun a po konci slevové akce ho prodávali za 120 korun. Cenový rozdíl je markantní, nehledě na čerstvost ryby.

Pečená rybka

Rybku si zde také můžete koupit již upečenou s chlebem a pár kousky rajčat a oschlého čínského salátu a kolečkem citrónu. Tu zeleninovou oblohu si mohli odpustit a raději citrón krájet na “měsíčky”, z kterých se dá šťáva vymačkat na rybu. Rybka byla ovšem upečená dobře, okmínovaná a osolená. Sice byla použita i nějaká směs grilovacího koření, nebyla ale dominantní a neudělala z ryby homogení ogrilovanou hmotu, u které nepoznáte, jestli je to ryba, hovězí nebo meloun. Koupili jsme si dvě takhle připravené ryby a cena za kus se pohybovala kolem 80 korun.

Pečená rybka a „obloha“

A co jsem se donesenými pstruhy provedl doma? Vykuchal je a oba kusy vyfiletoval a vykostil. První dva filety jsem potřel směsí soli a citrónu, přidal několik bylinek a osmažil na másle. Jako přílohu jsem ogriloval kolečka cukety, které jsem ještě krátce omočil v olivovém oleji a balsamikovém octu. Jednoduchá úprava, ale nechá vyniknout chuť čerstvého rybího masa.

Pstruzi duhoví

Filetování a vykostění rybky

Pinzetování nezbedných zapomenutých kostí

Dva připravené filety ze pstruha

Pstruzi na talíři s grilovanou cuketou